Julia Correia

Charakter:

O amazonkách se veřejně ví, že žijí ve kmenech bez mužů. A samozřejmě Juliina rodina nebyla jiná. V jejich kmenu jsou si všechny rovny, takže se nedá říct, z jaké vrstvy vlastně pochází. Má tmavou pleť a černé vlasy. Na pohled vypadá občas strašidelně, ale to jen když se špatně vyspí, protože její, většinou veselé, oči barvy hořké čokolády všem ukazují, že ona nemá na ostatní náladu, a že se jí stýská po její vyhřáté posteli. Samozřejmě ovládá bojové umění. Až už boj na blízko, tak i střelbu lukem. Prostě to má v krvi. A něco o jejím charakteru? Pokud vynechám ty ošklivá rána, tak je to velice veselá dívka. Ráda pomáhá ostatním, kdykoliv může. Pro ty co má ráda, by se klidně i roztrhla, aby jim mohla vyhovět. Pak je tu ale její divoká stránka, která ukazuje její vzdorovitost, pokud na ni někdo tlačí. Když něco chce, tak si jde za tím, ale pokud nemusí, tak si své názory nechává pro sebe a neprosazuje je. Má pocit, že by ji stejně nikdo neposlouchal, tak je to jedno. I když většina jejího druhu je vysoká, tak ona sama není. Asi to bude jejím otcem, který je malý. Ale zas měla větší možnost si najít nějakého muže, protože s její výškou a přednostmi je pro ně přitažlivá. Už se několikrát "zúčastnila" toho, když přišli muži k nim do kmenu, ale kromě krátkých románků z toho nic nebylo, což je divné, jelikož její vrstevnice již mají minimálně jedno dítě a jí štěstí nějak nepřeje. Nikdy se doopravdy nezamilovala, tak doufá, že po Selekci se to změní.

Minulosť:

Julia nejmladší ze čtyř dětí. Bohužel zná jen nejstaršího bratra, jelikož zbylí dva jsou u svých otců bůh ví kde. Měla s ním vždy velice dobrý vztah a se svou matkou též. Vždy jí bylo líto, že svého otce a bratry nikdy nepoznala, ale alespoň jí po otci zůstal stříbrný řetízek s přívěškem šípu, který nikdy nesundává. Též jméno jí vybral otec. Matka ho velice milovala, i když ho znala krátce, tak mu v tomto vyhověla. Jak rostla, tak se učila všemu, co má pravá amazonka umět. A to je boj a jízda na koni. Boj jí šel velice jednoduše, i když na něm samozřejmě strávila hromady hodin, ale s jízdou na koních to bylo těžší. Dostala bílou kobylku, která jí prostě neměla ráda a v jednom kuse končila na zemi. Nebylo to pro ni vůbec jednoduché. Ale jednou, se s ní jela projet, což samozřejmě potřebovalo hodně fyzické i psychické síly, tak je napadla smečka vlků. Obklíčili je a nebylo cesty ven. Jakoby jim byla ta dívka jedno a chtěli hlavně toho koně. Ale Julia se za ní rvala a společně se prorvaly ven a utekly. Od té doby jsou jako jedna duše. Nejvíce jí baví naskakovat na koňský hřbet v běhu.
Když je amazonkám osmnáct, tak je čas na to mít první dítě. Je to tak v jejich kultuře již po staletí. A tak když Julii a jejím vrstevnicím již bylo tolik let, tak k nim přišli muži. Jenže teď je jí dvacet let a i přes několik pokusů je pořád bezdětná a začíná se bát, jestli je s ní všechno v pořádku. Jakmile dospěla, tak začala pracovat ve stánku s ovocem. Baví jí to a ráda přináší lidem radost, tak i kdyby se Selekce nepovedla, tak by byla ráda, kdyby mohla zůstat v toto malém obchůdku na náměstí. Jako malá chtěla být princeznou, a i když si moc nevěří, tak to alespoň chce zkusit, protože kdyby to nezkusila, tak by si to celý život vyčítala.

Rodina: Matka Khalia a bratr Jullian